14. srpna 2012 v 12:09 | Dyidy~
|
Povídka v C.Č.
Úvod:
Hlavní hrdinka, 17ti letá Sabina, studentka druhého ročníku Střední školy cestovního ruchu, má dva mladší bratry Davida a Marka.
1. Díl
"Jóóóó!!!" Vykřikla Sabina, když uviděla svoje jméno na nástěnce před ředitelnou. Povedlo se, byla vybraná na výměnný pobyt se spřátelenou školou v Americe. S ní pojedou další 2 holky, Petra a Michaela, trošku fifleny, ale mohla dopadnout hůř. A taky 3 kluci, Tomáš,Jirka a Matěj. Kluci jsou ze třetího ročníku. Sabina a ostatní byli vybráni pro svůj výborný prospěch. U Michaeli si Sabina nebyla jistá, jestli trochu nezapracovali rodiče. Její otec jako starosta města má všechno pod palcem.
Ale co na tom. Ona jede a všechno teď hodí za hlavu a bude si to užívat. Jede se vlastně už za týden. Za ten dlouhý týden a pak už se splní její sen, kvůli kterému celý rok seděla jen nad knížkami. Žádná diskotéka nic.. Celý rok jen škola. Na toto pomyšlení se dělá Sabině trochu zle. Jiným jde učení možná samo, ale ona má všechno vydřené. Trochu zesmutněla. Vyšla ze školy, zvedl se vítr a svlažil trochu horký vzduch, který od rána znepříjemňoval život lidí ve městě. Pojede se koupat k babičce, která bydlí za městem u malého rybníčku. Jako malá tam trávila skoro celé prázdniny. Druhou babičku a dědu nemá, zemřeli když byla ještě malá.
Je úmorné teplo a cesta se nepředstavitelně vleče. Ještě že má to nové kolo, které dostala k narozeninám. Pomyslela si. Na tom starém bez přehazovačky by to nedala. Konečně už vidí známou ulici. Ještě ji celou přejet. "Uff" Oddechla si. Seskočila z kola,sundala si helmu kterou vždy nosí. Úrazy cyklistů jsou plné zprávy a ona by se nerada dostala mezi ně.
Zazvoní na zvonek u dveří. Babička vykoukne z okna. "Ahoj Sabi, to je dost, že se ukážeš. Pojď dál." A hodí Sabině klíče do rukou. "Babi mám pro tebe úžasnou novinu. Mámě a tátovi sem to už volala. Jedu do té Ameriky." Babička se vzedme pýchou a obejme vnučku. Sdílí s ní její radost. "Přijela jsi sama?" "Ano" Odpoví Sabina. Dvojčata (David a Marek) vyzvedne máma z družiny. "Babi, za týden končí škola. Už to bude jen leháro." Sabina vejde do kuchyně, na stole stojí zavařeniny třešní. Babička je vždy pylná jako včelka. Pomyslí si Sabina.
Babička s úsměvem na tváři vyndává mražený polárkový dort. "Dáme si?" Podívá se na Sabču. "Ano, tenhle mám nejraději." "A kdy že vlastně odjíždíš?" "Už za týden." Řekla Sabina smutně. Takhle dlouho pryč ještě od rodičů dlouho nebyla. Na tábor to ano.. Ale to bylo maximálně na 10 dní. "Celý měsíc.." Vzdychne babička a pohladí Sabinu po vlasech. Ale cestu jí přeje. "Babi, budeš tady mít kluky."
Zmrzlina Sabině udělala dobře. Babička si šla lehnout, byla po celém dni unavená. Sabina leží na dece u rybníka. Na těle má z vody husí kůži. Voda byla příjemná. Od té doby, co se dozvěděla, že jede do Ameriky, nedokáže myslet na nic jiného. Let letadlem, už si ani nepamatuje, jaké to je. Jednou letěla s rodiči do Turecka, ale to už je hodně dávno. A u moře byla také jenom 2x a to v Chorvatsku. A to je teplomilný tvor. Zimu nijak zvlášť nemiluje.
"Sabi, večeře!" Vytrhne babička Sabinu z úvah. Obložené chleby, dobrota. Sní je během 10ti minut. Zamává babičce na rozloučenou. "Tak za měsíc babi." A vydává se zpátky. Během týdně už se k ní nedostane. Bude si muset balit a připravovat se..
Pokračování příště..
Otázky:
1. Líbil se ti 1.Díl?:)
2. Stane se něco během letu?
3. Pokud ano, co se stane? :D
4. Dohodne se Sabina s ostatníma studentama co s ní jedou?
Tuto povídku budu přidávat 2x do týdne. Snad si počtete:).
Please comments ♥
1. áno páči, máš talent na písanie

2. no, možno áno
3. uf netuším, niečo nečakané by bolo fajn
4. áno