
Tak a je tu další a poslední část 1. kapitoly. Já vím, tato kapitola byla příliž krátká, aspoň na můj názor, ale není o čem psát, hlavně v této kapitole. Ale to se změní v následujících. První část této kapitoly najdete Zde.
Jinak vás chci požádat o hlas v ankete Zde Pro: Phoebe Halliwell do 15.3. Všem moc díky.
Jinak hezké čtení...:))

Bylo už odpoledne. Po škole. Spěchala jsem domů, abych se stihla upravit. Protože mně Jane pozvala k ní na návštěvu. Sotva jsem otevřela dveře, zděsila jsem se. Moje máma ležela na pohovce, byla spocená a měla ruku na břichu. "Co je mami?" rozběhla jsem se za ní. "Ale nic zlatíčko, je mi jen trochu špatně" Jestli jí jen trochu špatně tak se nejmenuju Mendy, vypadala hrozně. "Mami! Nelži mi!" máma se na mě otočila "Dobře. Je mi špatně" konečně to přiznala. "Měla by si jít k doktorovi! pomohla jsem máme si sednout. "Ale táta je v práci a ty nemáš dodělaný řidičák!". "No tak to vážně nevím jak to uděláme" řekla jsem přihloupým přízvukem. "Počky" a klusem jsem spěchala ven z dveří. Rozhlédla jsem se, abych se podívala jestli někdo ze sousedů není před domem. Ááá! Ano! Soused našeho levého souseda stál před svým domem a dělal si co si na trávníků. "Halooo" křikla jsem "Dobrý den, pane Black" a rozběhla jsem se za ním. "Promiňte že otravuji, ale mé mámě je hrozně špatně a táta není doma..." přerušil mě "Chcete zavís do nemocnice?" řekl přátelsky. Překvapeně jsem souhlasila. A šel se podívat na moji mámu jak je to sní špatný "Dojdu si pro auto" řekl ve chvíli když uviděl mámu.
Za pár minut přišel "Auto je před domem" chytla jsem mámu za pas a dala jsem její ruku na moje rameno a vodila jsem jí k autu. Už jsem sama byla zpocená, kvůli tomu stresu, spěchu.
Konečně máma seděla "Nemusela si mě držet až tak špatně mi nebylo" a pak mi poděkovala. Při cestě jsem si vzpoměla na Jane. "Ouu..Jane!" vykřikla jsem. Ihned jsem chytla po mobilu a zavolala jí "Jane? Promiň, ale nemůžu přijít, mámě se udělalo špatně tak s ní jedu do nemocnice. Snad bude v pořádku. Tak snad příště. Ahoj" řekla jsem do jejího záznamníku.
"Už jsme tady" zvolal pan Black. Došly jsme s mámou k nemocnici a pan Black čekal v autě.
"Dobrý den!" řekla jsem zdravotní setřičce "Moje mámě se udělalo špatně a chtěla bych poprosit o doktora. Máma se jmenuje Katy Plaincová" setra během chvíle vyhledala mámu v počítači a navedla nás k doktorovi. Hned jak jsme došly, doktor okamžitě otevřel dveře a pustil nás dále. "Dobrý den paní Plaincová!" a nechal mámu aby si lehla. "Od kdy máte bolesti?" vyptával se doktor na různé otázky "No v podstatě od rána, ale nevím proč, teď mám i mírnou teplotu, moc se omlouvám, že hned kvůli takové maličkosti jsme tady" omluvila se máma. "To nevadí, nevíte co to je. Uděláme sběry a pokusíme zjístit problém".
Potom nás doktor poslal na nemocničního pokoj. Máma odpočívala, dokonce i usnula. Mezitím dorazil táta "Ahoj, promiň, dřív jsem nemohl" zaklepal táta na dveře. Sedl si na volnou židly a pozoroval mámu jak spí.
Po nějaké době přišel doktor. "Máme ty výsledky" ale v tom se už máma probouzela. "Paní Plaincová?" příblížil se doktor k máme. "Zlato? Jsi v pořádku" stoupl si táta vedle doktora. "Dominicu? ...Pane doktore?!" máma už otevřela plně oči. "Máme ty výsledky" zopakoval pan doktor pro mámu. "Gratuluji paní Plaincová, jste těhotná" po téhle větě každý v pokoji stichl. "Co že? Těhotná?" táta se podíval na mámu. "Oo, Dominicu, budu mít miminko" máma se rozjasnila. "Ale proč ty silné bolesti a horečka?" ptala se máma. "To je nějaká menší chyba v těle. Dlouho jste něměla díte, tělo se na to přizpůsobilo. A navíc přiznejme si že máte nějaký ten rok za sebou. Je sice pár menších chyb v těle, ale to vyřešíme během stavu" řekl doktor. Nemohl jsem tomu uvěřit "V naší rodině přibyde dítě!"
1. Jak se vám líbil díl?
2. Co říkáte na závěr dílu?
3. Budete číst povídku i příště?
natočila Dyidy~.











Diel bol super
Dúfam, že to dopadne dobre

Čakala som to
samozrejme